Granty - přestaňme dotovat divadla, učitele a důchodce

úterý 20. květen 2008 15:45

V současnosti je bitva o kulturnost či nekulturnost našeho hlavního města ve fázi zákopové války. Zastánci projektů Milana Richtera se ohánějí tím, že chtějí vymést pozůstatky bolševismu, přitom dělají právě to co bolševici. Na Západě (tedy tam, kde nevládl sovětský komunismus) je totiž divadelní kultura štědře dotována. V Berlíně třeba dávají na divadlo 1,5 miliardy ročně. Přepočtěte si to na počet obyvatel Prahy a uvidíte, že naše divadla dostávají pouze zrnko. V současnosti na internetu koluje veselá písnička, v níž jsou projevy Milana Richtera zmixovány s proslulými výlevy Milouše Jakeše o Hance Zagorové. Jednoho od druhého nerozeznáte. Kdo je potom bolševik? Ale pojďme se na celou věc podívat z pohledu zastánců  dotování "nezbytnosti".

Pokusil jsem se vcítit do kůže všech těch horlivců, kteří si  možná vzpomněli na svá mladá léta, kdy žádali smrt pro Miladu Horákovou a nyní žádají smrt všech těch divadelních příživníků. Horákovou popravili a teď je třeba dotovat jenom to, co je užitečné a rentující se.

Už jsem v jejich kůži a divím se, proč odsuzují pouze divadla. Vždyť je tolik věcí, které je třeba vyhladit v rámci nezbytnosti. Třebas učitelé. Proč ksakru mám ze svých daní živit chlapy a ženské, kteří učí to, co můžu své děcko naučit sám? Číst a počítat a hybaj do práce. Tak to bychom měli.

A teď důchodci. Vždyť já ze svých daní platím to, aby se ti darmožrouti váleli doma. Nezajímá mě, že už jsou staří. Nepracují, nevytvářejí zisk, tak buď ať jdou pracovat nebo ať umřou. Maximálně dostanou dotaci na sušenku (ale bez kafíčka). Je třeba zavést plošný a spravedlivý systém, v němž většina pracujících nebude platit menšinu starochů. Do práce, soudruzi.

Brrr. Děsivý pocit ocitnout se v kůži těchto malých dušiček. Rád zůstanu u svých ideálů. Budu dál ze svých daní dotovat učitele, protože i když nevytvářejí zisk, mohou mít vliv na sociální a estetické vnímání budoucích generací. Budu dál ze svých daní dotovat důchody, protože staří lidé nám mohou předávat své zkušenosti, varovat před opakováním vlastních chyb a dávat nám naději. A budu dál ze svých daní dotovat divadla, protože bez kultury jsme jenom stádo zvířat.

Pro zvířátka, která se starají pouze o své panděro, jsou tyto výše popsané hodnoty málo. Jejich problém.

Vít Pokorný

Vít Pokorný

Vít Pokorný

O všem, co mě cvrkne do nosu. Ale nechtěl by za to dostat do nosu.

Neobjektivní student, bažící po objektivnosti. Milovník umění, přírody a těch nejobyčejnějších stránek života.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora