Ten náš pražský prasečinec

pondělí 14. duben 2008 18:03

O systému dotací pražským divadlům se toho napsalo již dost. Někdo hovořil fundovaně, někdo zase zaujatě proti odporné skupině "umělců", kteří se své role "nepřátel lidstva" nezbaví asi nikdy. Spor o granty jenom odhalil "prasečí" způsob komunikace. Pan Richter chrochtá nad svou hromádkou žrádla a zve kolem sebe svá spřátelená  prasátka, pár "odbojných" prasátek také musí něco papat, takže i když třeba nechtějí, musí začít chrochtat též. Ti, kteří si myslí, že kultura je k ničemu, jsou pak kardinální svině.

Vůbec nechápu  proč všichni hudrají jenom nad kulturou. Pokud budu používat stejně vulgární argumentaci, tak z jakého důvodu dáváme peníze vědcům? Deset let se rýpají v buňkách, pak z toho vyvodí nějakou tezi (která za měsíc zase neplatí), napíšou o tom článek do odborného časopisu a skutek utek. Ať si to rýpání v buňkách platí z vlastní kapsy. My chceme žřát a nějací vědci ať si trhnou nohou. Jenže vědci si v klidu koumají ve svých laboratořích, nikdo je nenapadá. Co je to za spravedlnost?

A tak bychom mohli vypočítávat různé lidské aktivity.Snad kromě doktorů, kteří skutečně nesou nějakou hodnotu - ochranu lidského života. Všechno ostatní je zbytečné, přesto na to přispíváme. Napadání umělců je snadné, protože pro burany je to nejviditelnější  terč. Na svá autíčka si nenechají sáhnout, takže bizarní budování nesmyslných silnic a dálnic, placené z našich kapes, jim přijde naprosto v pořádku.

Nemá smysl předělávat burany. Jako ta prasátka si slastně rochní ve svých hovínkách. A když se taková uhovněná selátka dostanou dokonce i k moci, prasečinec je posvěcen. Svinstvo se stává řádem a řád rozumu nepotřebným svinstvem.

 

Vít Pokorný

Vít Pokorný

Vít Pokorný

O všem, co mě cvrkne do nosu. Ale nechtěl by za to dostat do nosu.

Neobjektivní student, bažící po objektivnosti. Milovník umění, přírody a těch nejobyčejnějších stránek života.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Tipy autora